Mohlo by vás také zajímat
Odpovědi

Foto: Daniela

Odpovědi

Dříve jsem neznala nic jiného než to, co by se dalo vnímat smysly, než to, co je běžně viditelné ve vnějším světě. Netušila jsem, že odpovědi na otázky nemusejí přicházet jen od lidí okolo mě, ale že je mohu hledat také v sobě.

Vyrůstala jsem v představě o tom, jaká bych měla být, jak bych se měla chovat, o tom, co je správné a co je špatné, aniž bych skutečně věděla, kým jsem. Kdo jsem byla doposud – to byla představa, kterou jsem si o sobě nesla ve své hlavě. Tou představou jsem se prezentovala svému okolí a nedocházelo mi, že moje „já“ bylo jen slupkou přesvědčení vytvořených na základě názorů druhých lidí.

Postupem času jsem začala nalézat skutečné „já“, které se ukrývalo pod všemi těmi přesvědčeními. Rozhodla jsem se více poznat samu sebe, prozkoumat i ta nejtemnější zákoutí mé duše, která s sebou nesla časté pocity vnitřního zmatku a beznaděje. Byl to jen začátek dlouhé a náročné cesty k lásce, svobodě a poznání. Z mého nitra se začínaly vynořovat odpovědi.

Když jsem zavřela oči, v uších mi zněla tato slova:

„Jsi stále jako sněhová vločka zmítající se vichřici, když se slovy snažíš vyjádřit svoji podstatu. Nejsi ta, která je něčím výjimečná ve chvíli, kdy si s tebou pohrává vítr a odvane tě tam, kam ti jeho směr přikazuje. Staň se hybnou silou větru, a tak poznej to, co se skrývá pod povrchem všeho bytí. Jedině tak sama zjistíš, kým skutečně jsi a svojí výjimečností splyneš se vším. Naslouchej hlasu lásky a nech se jim vést, neboť ty jsi láskou v srdci samotném, nikoliv srdcem, nikoliv formou ani ohraničením. Hlas lásky uslyšíš ve chvílích, kdy dokážeš utišit svoji mysl, přesycenou myšlenkami a přesvědčeními, které tě drží v zajetí tvých vlastních iluzí. Věříš-li lidem jejich zoufalství a beznaděj, pak se sama stáváš zoufalou a bez kapky naděje. Věříš-li v nespravedlnost a bolest, tak i ony se stanou součástí tvého života. Pokud budeš ve své duši podporovat utrpení, budeš nucena nadále trpět. Jsi ta, která dává život všemu okolo, proto pečlivě vybírej každou svou myšlenku, neboť z myšlenky se stanou činy, kterými bude vytvářen tvůj život. Půjdeš-li za hlasem lásky, staneš se jí a poznáš to, co je skutečné a neměnné. Její hlas tě povede v hojnosti i ve vyprahlé pustině, zůstane s tebou ve chvíli, kdy ostatní odejdou. Projde s tebou tvou proměnou a ponese tě na svých křídlech ve chvílích, kdy tvé kroky budou příliš bolestivé. Jdi po její cestě, ale nehledej ji, neboť ona není ta, která je ztracená. Láska je čistá přítomnost sídlící v tvém nitru. Nelze ztratit, nelze hledat. Lze pouze být. Nejsi strach a nejsi bolest, lpění ani ta, která touží po poznání. Odpověď ale musíš najít sama, nikoliv v myšlení, ale jeho za hranicí, za hranicí svých rolí a ztotožnění se s formou. Hledej ji i za hranicí pozorování, neboť nastala chvíle, kdy jsi připravená znát odpověď.“

Komentáře

Pro vložení komentáře musíte být přihlášeni

Mohlo by vás také zajímat