Mohlo by vás také zajímat
Náhody neexistují

Foto: Neal Fowler, Crazy Daisy

Náhody neexistují

Věřím, že náhody nejsou vlastně náhody, ale situace, které nás mají něco naučit, něco nového nám přinést. Lidé se často na náhodu vymlouvají, skrze ni omlouvají své jednání nebo ji využijí pro podceňování („ale to byla jen náhoda...“) apod. Překvapivá náhoda se nám stane přesně v čase a době, ve které jsme danou věc schopni zvládnout a jsme na ni připraveni. V první chvíli si člověk někdy řekne, že tohle přeci vůbec nechtěl. Většinou totiž náhody fungují jako nevědomá přání. Člověk si do života přitáhne to, co právě potřebuje pro zkvalitnění jeho vědomého života. Někdy příjemnou, jindy zas nepříjemnou formou. Jakmile jednou člověk procitne, tyto náhody se mu mohou dít celkem pravidelně. Otevře totiž oči a najednou vidí příležitosti, které mu byly dosud skryty. Jedna taková náhoda se nedávno stala i mně.

Rozhodla jsem se, že prozatím nepotřebuji mít kancelář jen pro sebe, a tak jsem hledala možnost sdíleného prostoru. Bohužel jsem neměla štěstí, narážela jsem jen na kanceláře typu open space, která pro přímou práci s klienty nebyla příliš vhodná. Hledala jsem mnoho dní a byla to pro mě dřina. Jedno krásné dopoledne, kdy jsem strávila opět dvě hodiny na internetu hledáním, mi to došlo. Vždyť já se u toho tak trápím, přitom by to pro mě mohla být radost. Uvědomila jsem si pocity, které jsem zažívala, když se mi v minulosti podařilo to, co jsem si moc přála. Byl to především pocit radosti, vnitřní klid a jistota, že na mě někde něco čeká.

Rozhodla jsem se kancelář dál neřešit. A najednou to přišlo. „Něco mě osvítilo.“ Napadlo mě slovo, které jsem zadala do vyhledávače. Ihned mi vyjely odkazy, které jsem ještě dosud neviděla. U druhého odkazu jsem se zastavila. Sdílená kancelář byla krásná. Chtěla jsem si odkaz uložit a projít další. A pak mě cosi v hlavě koplo. U tohoto inzerátu mám poprvé tak krásný pocit, že ho přece nemohu odložit na později. A tak jsem zavolala na uvedené číslo a ozvala se paní s příjemným hlasem. Bylo mi sděleno, že inzerát je už rok starý, a že jsem první, kdo se na něj ozývá. Byla jsem smutná, ze sdělení překvapená, ale nevzdávala to. Chvíli jsme si povídaly o drahých pronájmech v Praze a pak se mě velmi překvapivě zeptala, co vlastně dělám. Pověděla mi o novém projektu, který rozjíždí, a to že volám, prý určitě není náhoda. Pokud bychom spolupracovaly, domluvila by mi i kancelář u známého. Neuvěřitelné! Nevěřila jsem svým uším. Tak nejen, že bych mohla mít sdílenou kancelář, ale zároveň jsem si přitáhla i spolupráci?! To byla teda „náhoda“! S paní jsme se sešly a spolupráci domluvily.

Nezapomeňte, že náhody neexistují. Já jsem si připomněla svou víru a získala mnohem více, než jsem si vědomě přála. Všichni můžeme mít to, co chceme. Anebo ještě víc. A to, že čtete tento text, má jistě také svůj smysl. Co myslíte?

Komentáře

Pro vložení komentáře musíte být přihlášeni

Mohlo by vás také zajímat