Mohlo by vás také zajímat
Co to nechceme slyšet?

Co to nechceme slyšet?

Před více než devíti lety trpěl můj syn opakovaně záněty středního ucha a antibiotika nezabírala. Bylo to tak intenzivní (já bohužel stále neslyšela- symbolika nemoci uší), že se lékařka rozhodla pro operaci. Sice ke mně přicházely informace, že operace nemá význam, že to není ta správná cesta, ale v té době jsem jim ještě zcela nerozuměla. Přestože se mi vytrvale utvářel prostor, abych pochopila a se zákrokem nesouhlasila, nakonec na něj přeci jen došlo. Po čase se ukázalo, že i ten měl svůj velký význam. Stále jsem neslyšela (zas ta nemoc uší) pravdu o mém partnerském vztahu a nenaslouchala své duši – jejímu vnitřnímu pláči (opakovaná rýma u syna).

Podvědomě jsem cítila, že je třeba řešit synovu nemoc jinou cestou. Ptala jsem se lékařů, jak se uzdraví příčina, tedy zánět v jeho hlavě (podle symboliky nemoci - můj vnitřní potlačený hněv), který problém s ušima způsobuje. Nikdo mi nedokázal smysluplně odpovědět.

Pár dnů po operaci dostal syn velmi vysoké horečky (moje horké vztahové myšlenky, stále jsem neslyšela a hromadila jsem rozporuplné, kritické myšlenky, pocity hněvu, zlosti, naštvanosti). Horečky pominuly v okamžiku, kdy jsem si začala plně uvědomovat pravdu o svém vztahu a cítila jsem, že musím něco dělat se synovou imunitou. Na doporučení přátel jsem kontaktovala dětskou lékařku, která se věnovala homeopatii. Pracovaly jsme společně na synově imunitě, která byla kvůli problému s ušima velmi špatná. Nicméně ani po roce se imunitu nepodařilo nastartovat. Zánět v hlavě (moje potlačovaná zloba v partnerském vztahu) přetrvával. Dál jsem tedy hledala řešení pro svého syna.

Tehdy jsem se prvně setkala s Maruškou Heraleckou, autorkou sofioterapie. Začala jsem se intenzivně věnovat duchovním příčinám nemocí a pochopila jsem, že musím hledat řešení pro sebe, nikoli pro synovu chorobu. V tomto okamžiku prozření se mi dostalo pomoci. Sama lékařka rozhodla o vysazení homeopatik, která sice vždy zabrala, ale po krátkém čase se nemoc opět vrátila, a nasadila krátkodobě antibiotika. Ta zabrala okamžitě a zánět středouší nenávratně zmizel. Proč nyní antibiotika fungovala a tolikrát předtím ne?

Začala jsem řešit duchovní příčinu nemocí svého syna (rýma - pláč své vlastní duše, uši - co nechci slyšet). Po čem toužím, co mi vadí, s čím nesouhlasím? Jaká je pravda o životě s mým mužem? Co jsem to nechtěla tolik let slyšet?

Díky sofioterapii jsem si začala plně uvědomovat souvislosti o svém vlastním životě, o tom, co se mám naučit, co mám pochopit a přijmout, jak změnit své postoje a převzaté vzorce chování, jak odpouštět sobě i druhým. Trvalo mi celé čtyři roky, než jsem se dostala z velmi složitého partnerského vztahu na svobodu, ale celou tuto dobu byl můj syn již bez zdravotních problémů s ušima, protože se mu podařilo přivést mě na správnou cestu a nebylo tedy třeba více mi ukazovat, co je v mém životě „špatně“ a co nechci slyšet.

Co jsme však v té době řešili, byla jeho silná alergie na burské oříšky. Co je příčinou této přehnané reakce? Vnitřní pláč, nesoulad v rodině, obvykle hrubost otce k matce, neschopnost bránit se, pocity viny, snaha upoutat na sebe pozornost - na koho jsem to vlastně alergický?

Tato alergie byla celou dobu jakýmsi zvednutým prstem a neustále mě až do samotného rozvodu a nastoupení vlastní cesty upozorňovala na to, abych nepolevila, vnímala plně realitu/pravdu a držela se své cesty. Alergie pak sice zmizela, ale po určitou dobu nezmizela úplně vzpomínka, kterou si syn v sobě z raného dětství nesl. Reakce v podobě otoku krku a dušení už tedy nenastala, ale chuť burského ořechu vyvolávala bolestivou vzpomínku na chování otce, kterou nebyl schopen přijmout, a pozvracel se. Odmítal to strávit - přijmout, jakýsi vnitřní nesouhlas s tím, co prožil. Totéž se v té době ještě stále odehrávalo i v mé hlavě.

Říká se, že čas všechno zahojí. Snad ano. Jak jsem se po rozvodu se svými zkušenostmi vyrovnávala a postupně je přijímala, odehrávalo se totéž i u syna. S odvahou a vírou v to, že je v bezpečí a milován, přijímal nový život bez otce stejně jako já.

Po čase přijal i ořechy, je bez alergie, zdravý a šťastný.

 

Katka Mudříková

 

Komentáře

Pro vložení komentáře musíte být přihlášeni

Mohlo by vás také zajímat