Mohlo by vás také zajímat
Čeho se vlastně bojíme?

Foto: Dustin Gaffke, flickr.com

Čeho se vlastně bojíme?

Často se bojíme něčeho, co už dávno žijeme. Když od toho dokážeme poodstoupit, zjistíme, že není čeho se bát.

Naše obavy pochází většinou ze zkušeností z minulých životů. Koukám na kolegyni v práci a říkám si, proč se jí pořád bojím. A pak najednou AHA! Ona sama je plná strachů. Vždyť to vím! Já s těmito jejími pocity rezonuji, protože i já jimi vibruji a to dost silně. A tak už rozumím i tomu, proč se někteří lidé bojí mě.

Každý, kdo se vnitřně potýká se svými strachy, to řeší různě. Někdo se vnitřně užírá, někdo nahání strach svým chováním ostatním, jiný se může jevit jako klidný, vyrovnaný a v podstatě ani nemusí pocity strachu nijak zvlášť panicky prožívat. Přesto jimi jeho podvědomí vibruje, tedy to vyzařuje do okolí, druzí se ho bojí a často ani neví proč.

Energie strachu

Víte, moje maminka je v podstatě ztělesněný strach a já se jí od dětství bojím. Respektive se bojím její energie strachu. Je to energie, kterou si velmi silně pamatuji z minulých životů, ze situací, kterými jsem tehdy prošla a kterých se stále moje nižší já (ego) bojí. Naše duše se k sobě díky těmto společným energiím přitáhly a já se tedy v okamžiku svého početí s touto energií strachu u své matky ztotožnila.

Dnes v tramvaji jsem se musela sama sobě smát – já se bojím vlastního strachu a bojím se situace, kterou už dávno žiji. Směšné je, že není vůbec čeho se bát. Víte, moje matka stejně jako babička (matka mé matky) se bojí samoty. I já se díky zkušenostem z minulých životů samoty bojím, ale současně jejich obavy odmítám a tím se s nimi vlastně ztotožňuji. Celým životem tak procházím díky tomu sama. Takže vlastně už dávno žiji něco, čeho se bojím. Když dnes na ten život pohlédnu, vidím, že není čeho se bát. Vše v mém současném životě je dokonalé a vše má svůj skrytý význam. Díky své víře jsem za pomoci Světla dokázala projít těžkými situacemi. Rozumím, že strachy z minulých životů, jež jsem si přinesla jako vzpomínku, resp. zkušenost, tedy mohu propustit. Myslím, že život je dokonalý, jen nám chvíli trvá, než na to přijdeme.

Není čeho se bát

Napadá mě tolik legračních situací, kdy se bojíme. Bojíme se, že budeme tlustí, nakonec jsme a vlastně se nic neděje. Bojíme se, že se nám dítě nachladí a ono se nachladí a nic se opět neděje. Bojíme se, že nás opustí partner a on nás nakonec opustí a zase se nic neděje. Už to vidíte stejně jako já?? Ty situace se nám vždy zhmotní proto, abychom uviděli, že se není čeho bát. Nikoli proto, abychom se utvrdili v tom, že se to opravdu stane, že ten strach byl oprávněný.

Komentáře

RomanaRomana

01.01.2016 21:55

Nevím,nestane se to proto že si to tím strachem přitáhnu .)?
Julie PoláčkováJulie Poláčková

08.01.2016 10:08

Ano, ale to se přeci nevylučuje. :) Přitáhneme si to právě proto, abysme zjistili, že je ten strach vlastně zbytečný... :)

Pro vložení komentáře musíte být přihlášeni

Mohlo by vás také zajímat